EŤUD-TAIS NA KONCERTU PŘÁTELSTVÍ v Potštátě a okolí

EŤUD-TAIS Z ALČEVSKA V ČESKÉ REPUBLICE NA MORAVĚ VE MĚSTĚ POTŠTÁT

EŤUD-TAIS U NEJHLUBŠÍ PROPASTI SVĚTA
Druhý den (3.2.2019) návštěvy děvčat ze skupiny Molodo Zeleno dětského pěveckého souboru Eťud-Tais z Alčevska v České republice začal cestou na Moravu. Vlak ukolébal děvčata ke spánku (den předtím vstávala ve tři hodiny a tento den v pět hodin). V Hranicích na Moravě nás už čekal učitel ruštiny hranické lesnické školy Roman Pytela, se kterým jsme se přesunuli do lázní Teplice nad Bečvou. Při prohlídce lázní děvčata ochutnala i zdejší vynikající minerálku. A pak už je čekala světová rarita: Hranická propast – nejhlubší zatopená propast v Evropě. Děvčata byla u vytržení a focení nebralo konce. Zaujaly je i výhledy do krásné moravské krajiny. Po návratu do Hranic jsme se zastavili na náměstí, kde si děvčata fotila historické domy i katolický kostel. Mohla nahlédnout i do synagogy, sloužící jako výstavní síň. Na nádvoří bývalého zámku (nyní sídlo městského úřadu) s vynikající akustikou si děvčata i zazpívala. Po seznámení se s ředitelkou potštátské ZUŠ Janou Kozubíkovou je čekal vynikající oběd v restauraci Monika.

OHROMNÝ ÚSPĚCH EŤUD-TAIS NA KONCERTU PŘÁTELSTVÍ
3.11.2019 po obědě nás paní Jana s dcerou odvezly do nedalekého městečka Potštátu, ležícího na hranici Vojenského prostoru Libavá.
Po ubytování se již děvčata v budově ZUŠ začala připravovat na své vystoupení na Koncertu přátelství. Děvčata čekal první koncert v České republice. Hodinový koncert na místním zámku měl dvě části. V první části zazpíval české lidové písně dětský pěvecký sbor Sluníčko z místní ZUŠ a Šárka Prečová, na klavír zahráli Viktorie Galasová a Šimon Peperník a na příčnou flétnu Šárka Prečová.
Ve druhé části vystoupila děvčata ze skupiny Molodo Zeleno (Alina Povolockaja, Violetta Vatanina, Sofia Potapova, Lejla Abudan) alčevského souboru Eťud-Tais v bělostných kostýmech. Hned první píseň Zdravstvuj přivedla plný sál do varu. Diváci byli okouzleni, tleskali do rytmu a na konci následoval bouřlivý potlesk. Usmívající se děvčata byla povzbuzena úspěchem a na scéně doslova excelovala při zpěvu dalších písní Kapičky deště, Zapalování ohýnků, Krásný kůň, Stojí dívčiny, Syneček, Na Ivana Kupala. Několik písní dívky zazpívaly i sólo. Byla to směs ukrajinských lidových písní. Děvčata se stihla i dvakrát převléknout, takže diváci mohli zhlédnout nádherné ukrajinské kroje. Krásný zpěv děvčata doprovázela různými tanečními pohyby, jimiž dokázaly roztleskat celý sál. V sále vládla krásná pohodová přátelská atmosféra, děvčata si získala diváky svým tancem a zpěvem. Před poslední písní děvčata předala dárky všem dvaceti dětem ze souboru Sluníčko. Místostarostka Potštátu Kateřina Klabačková předala členkám souboru Molodo Zeleno dárky. Ředitelka alčevského Centra kultury a lidové tvořivosti Taťána Grabovič poděkovala Janě Kozubíkové za pozvání a divákům za krásné přijetí. A potom již přišla rozlučková píseň Spolu (Vměstě). Kdo na koncertu nebyl, nepochopí, co se v sále při zpěvu této písně dělo. Potlesk provázel tuto nádhernou píseň po celou dobu, diváci tleskali do rytmu a mnozí se i přidali ke zpěvu. Po skončení písně následoval dlouhotrvající potlesk a skandování. Ředitelka ZUŠ Jana Kozubíková poté pozvala na scénu vedoucí souboru Eťud-Tais Larisu Suchomlin a ředitelku alčevského Centra Taťánu Grabovič a všem poděkovala jménem diváků za nádherný umělecký zážitek. Vyjádřila přání, aby navázané přátelství pokračovalo a aby alčevský soubor do Potštátu opět zavítal.
První koncert v České republice se děvčatům vydařil. Dojmů z návštěvy mají už nyní mnoho. Přejeme děvčatům další krásné dny pobytu v České republice.

MOLODO ZELENO A SLUNÍČKO SI ZAZPÍVALY SPOLEČNĚ RUSKY I ČESKY
Druhý den svého pobytu na Moravě (a třetí den pobytu v ČR)-4.11.2019-děvčata ze skupiny Molodo Zeleno dětského pěveckého sboru Eťud-Tais z Alčevska (LLR) strávila v Potštátu. Po velkém úspěchu na nedělním koncertu je čekala zajímavá setkání v ZUŠce.
Nejdříve se děvčata zúčastnila hodiny hudební teorie. Zjistila, že metodika výuky je trochu jiná než v Alčevsku, ale brzy jí porozuměla.
Odpoledne pak děvčata zhlédla výuku pěveckého sboru Sluníčko. Na programu bylo zopakování naučených vánočních písní a poté výuka nové písně. V další části hodiny sbor Sluníčko zazpíval pro Molodo Zeleno několik vánočních písní. A poté došlo k něčemu neuvěřitelnému. Další část hodiny začaly spontánně řídit děti z obou souborů! Děti ze Sluníčka učily alčevské děti českou vánoční píseň a potom ji oba sbory společně zazpívaly. Čeština nedělala alčevským vůbec žádné problémy. Poté naopak děvčata z Molodo Zeleno učila české děti píseň Vměstě, která den předtím rozbouřila sál na zámku. A kupodivu ani potštátské děti (ve věku 8-13 let) neměly problém s ruštinou. Samy byly překvapené, jak je ruština velmi podobná češtině. Poté si oba sbory radostně píseň zazpívaly. Nakonec kladla potštátská děcka mnoho dotazů, např. jestli je na kazetě (alčevští darovali místním dětem kazetu se svými písněmi) také píseň Vměstě. Alčevské zajímalo, jak se místním dětem líbilo jejich vystoupení. Za všechno hovoří odpovědi potštátských: „Moc.“ „Tohle jsme tady ještě neměli!“ „To byl nejlepší koncert na světě!“ „Kdy zase přijedete?“ Tak se děti z obou sborů sblížliy. Malá Natálka dychtivě prohlásila: „Hned jak přijdu domů, pustím si tu kazetu!“ A když malé děti odcházely z budovy ZUŠky domů, bylo slyšet, jak si zpívají: „Vměstě, vměstě, ja i ty, ty i ja, …“
Poslední zajímavá hodina byla výuky hry na lesní roh. Tento pro alčevské neobvyklý nástroj alčevská děvčata velmi zaujal a pozorně sledovala výuku. Zaujala je hlavně rodina (táta s malými synkem a dcerkou) a aplaudovala pokaždé, když se hra dětem povedla.
Již za tmy děvčata z Molodo Zeleno opouštěla Potštát. Přijížděla do neznáma a odjížděla bohatá o úspěch na koncertu, o nové poznatky a přátele. V očích se jim kmitl dotaz: „Přijedeme sem ještě někdy?“

autor článků: Jaromír Vašek