Tříkrálový koncert v poutním kostele Dub nad Moravou 10. ledna 2026

Druhou lednovou sobotu nového roku nás ráno přivítaly něžné sněhové vločky, které příjemně šimraly na líčkách. Krajina upadla do pravého zimního odpočinku a zvěř na polích vyhrabávala ze závějí drobné lísky drahocenné potravy. Děti od rozbřesku zvesela sjížděli kopečky na saních a bobech a stavěli roztodivné sněhové postavičky. Zamrzlé toky řek a hladin rybníků sjížděli bruslaři každého věku. Rok 2026 začal krásnou Ladovskou zimou, kdy všechna srdce pamětníků takovýchto zim zaplesala.
V mnohých obcích a městech se děti i dospělí připravovali na tříkrálové sbírky, které mají letitou tradici. V časech minulých se natěšení koledníci převlečeni za tři krále prodírali sněhem od chalupy k chalupě a za koledu dostávali drobné odměny. Lidé sice mnoho neměli, ale vždy aspoň něco malého darovali. Dnes skupinky tvoří zpravidla dítka s doprovodem a sbírka je zaštitována Charitou ČR a výtěžek odchází na pomoc těm, kteří ve svém životě neměli tolik štěstí.
Je tedy také na nás všech, abychom něčím přispěli. Protože nejkrásnějším darem je ten, který sami z lásky darujeme.
V odpoledních hodinách se proto konal Tříkrálový koncert s loveckou hudbou v Poutním kostele Očišťování Panny Marie v Dubu nad Moravou. Monumentální barokní kostel v Olomouckém kraji pochází z 1. poloviny 18. století. Jeho dvě 59 metrů vysoké věže za odbíjení vznešených zvonů přihlíží dění v úrodném hanáckém kraji.
Hlavním organizátorem koncertu byla Základní umělecká škola Potštát v čele s houževnatou paní ředitelkou Janou Kozubíkovou a Farnost Dub nad Moravou a velké poděkování patří také BcA. Janu Kelnarovi za precizní přípravu našich souborů.
Při příchodu historickými dubovými vraty se návštěvníci zastavili vhodit dobrovolné vstupné do kasiček k tomu určených a natěšeně zaujímali místa v lavicích. Výtěžek akce byl po jejím ukončení předán Otci Kornekovi a bude použit na obnovu trámů této úctyhodné památky, velkolepého „Hanáckého chrámu“.
Paní ředitelka pronesla na uvítání slavnostní řeč a poté se moderování koncertu ujal Ing. František Havran. Na čestném místě před oltářem se postupně vystřídali:
Soubor trubačů VLS ČR, s.p. divize Lipník nad Bečvou a ZUŠ Potštát a jejich vzácní hosté, Liptovští trubači ze Slovenska. V průběhu jedinečného vystoupení jsme měli tu čest vyslechnout si skladby starých českých mistrů a soudobých skladatelů Josefa Selementa, Petra Vacka a dalších. V rukou loveckých souborů bylo hráno na lovecké hudební nástroje – lesnice, parforsní rohy in Es a lesní rohy. Jejich tóny výrazně podtrhly zvučné varhany. Tímto jsme se dostali k dalšímu vzácnému hostu, který sice nebyl vidět, ale zato byl nejvýrazněji slyšet. Byl jím mladý muž Mikuláš Jančálek, posluchač 4. ročníku Církevní konzervatoře Německého řádu v Opavě. Chrámové varhany z 18. století pochází od významného brněnského varhanáře Jana Výmoly a patří k několika málo dochovaným barokním nástrojům. Pod dotykem varhaníkových šikovných prstů a nohou blaženě rezonovaly celým chrámem a všem přítomným se dostal zvuk hluboko, až k samotné duši. Zazněla zde spousta skladeb významných skladatelů varhanní hudby, M. Rossi: Toccata Settima, J. K. Vaňhal: Fuga C dur, B. M. Černohorský: Fuga F dur , D. Buxtehude: Preludium in G (BuxVW 163). Dále se Mikuláš zhostil doprovodu sólistů na lesní roh Martiny Orlové a Víta Jančálka (svého otce) při skladbě A. Champartier: Prelude a dále doprovodil soubor trubačů při skladbách Alleluja a Hrají Brixiho z cyklu Kouzlo chrámu od Petra Vacka.
Závěrem bylo vzdáno poděkování celé farnosti v čele s panem farářem Janem Kornekem, který se o své, církví svěřené dítě stará s láskou a pokorou sobě vlastní. Jelikož je dobrým přítelem naší tradiční myslivosti a sám je dobrým a ohleduplným lovcem, dostal dar v podobě Dykova Halali. Ta v tu chvíli zazněla jako pocta nejen jemu, ale především veškeré zvěři, přírodě a přátelům myslivosti. Na rozloučenou jsme si mohli vychutnat prastarou skladbu od Adama Michny z Otradovic: Nebeští kavalérové, kde nás mladý varhaník překvapil a vlastní improvizací navázal na námi zahranou nádhernou píseň.
Při skladbách hraných na lovecké nástroje či v kombinaci s varhany jsem cítila les. Viděla jsem spoustu lesní zvěře a tradičně ustrojené myslivce zakládat seno do krmelců. Běhala jsem po polích se svými ohařkami a šťastně se usmívala při úspěšném složení zkoušek psů z výkonu. U něžného hlasu varhan se mi zjevoval obraz lepých víl tančících na paloučku mezi vzrostlými stromy a při důrazných, úderných písních jsem byla mlčícím a zcela pohlceným divákem v operním hledišti.
Věřím, že v každém z nás diváků se odehrávalo něco podobného. Odcházeli jsme z kostela s pocity štěstí a míru. Tento vzácný životabudič nám pomůže vždy, kdy nás přepadnou jakékoliv chmury. Nebraňte se, milí přátelé, zavřete oči a znovu se nechte unášet tóny, které zde po našich předcích zůstaly, díkybohu, zachovány.
Pořádající soubor a farnost se těší na další ročník koncertu, který se bude konat v sobotu 21. listopadu 2026 ve 14 hodin opět v Poutním chrámu v Dubu nad Moravou. Všichni jste co nejsrdečněji zváni!

Text a foto: Daniela Palíková a Jana Kozubíková